Picture
Při návštěvě Jadranu mě napadla otázka, jak asi se vodní dýmka bude chovat, když do vázy vodní dýmky naliji místo klasické kohoutkové vody vodu přímo z moře? Vzal jsem tedy na pláži prázdnou plastovou láhev a naplnil ji vodou přímo z moře. 1,5 litru vždy bohatě stačí na vázu jakýchkoliv běžných rozměrů. Osobně nyní používám vodní dýmku o velikosti vázy 26 centimetrů, kde litr je dostačující dávka vody, aby chod vodní dýmky byl dokonalý.

Sbalil jsem věci z pláže a běžel na apartmán, kde jsem po vyběhnutí do třetího patra přestal mít chuť na dýmku, avšak touha po něčem novém byla daleko silnější než pocity mého těla, které mi říkaly: "Teď kouřit nebudeš!".

Popadl jsem dýmku, vázu dokonale propláchnul a nalil do ní vodu z moře. Tělo vodní dýmky jsem propláchnul standardně vodou, hadici jsem nevymýval (moje současná hadice není vodou vyplachovatelná, avšak za jistých podmínek lze i nevyplachovatelné hadice vodou pravidelně proplachovat). Dýmku jsem umístil na balkon a bez korunky a uhlíku zkusil naprázdno první nádech, kde se obvykle pozná, jestli má cenu dále pokračovat.

První nádech se mi nezdál nijak rozdílný od běžné kohoutkové vody, tak jsem si řekl, že je čas pokročit dále. Pomocí plynové lampy jsem rozpálil na tácku bambusové uhlíky, které se v těchto přímořských oblastech chovají daleko lépe a tolik do sebe nenasávají vlhkost - kokosové uhlíky není vhodné u moře používat, protože tyto uhlíky jsou lisované pod obrovským tlakem a jejich vlastnost je natahovat do sebe obrovské množství vlhkosti, takže po zapálení se vám může stát, že během pár minut je z uhlíku opět černá briketka :-). Připravil jsem korunku, kam jsem namíchal mátu od El Nakhla spolu s melounem od stejné značky. Poměr standardně 1 dávka máty, 2 dávky melounu. Korunku jsem připravil zcela standardně tak, aby byla mezera mezi alobalem a korunkou cca 1 cm - k tomu je zapotřebí mit skutečně hlubokou korunku. Množství tabáku v korunce bych odhadnul na obvyklých 12 gramů.

Do napnutého alobalu jsem jehlou udělal svých 300 děr a vrhnul jsem se podívat na uhlíky, které jsem pomocí plynové lampy ještě trochu rozpálil a dal jsem tři uhlíky nahoru na dýmku (kouření se vzduchovou kapsou v korunce vyžaduje zpočátku větší teplotu a větší výdrž plic při roztahávání).

Těšil jsem se na první nadechnutí přes mořskou vodu a čekal jsem přísun mineralních látek pro své plíce. Ovšem ... tento pocit se nedostavil :-( Vodní dýmka nebyla slaná, necítil jsem ani žádný přisun minerálních látek (např. jako když dýcháte v solné jeskyni).

Po pěti minutách kouření přes mořskou vodu jsem úplně zapomněl, že tam mám mořskou vodu a dokouření vodní dýmky probíhalo úplně standardně.

Proto moje doporučení je:
Kouření vodní dýmky přes mořskou vodu: neutrální stanovisko, nebyl zaznamenám žádný účinek ani jiné chutě.





Leave a Reply.